Efektivita opatření proti COVID-19

Podle preprintu práce odkázané p. Kulveitem na Twitteru je na níže přejatém obrázku zobrazena vypočtená efektivita jednotlivých opatření podle dat ze 41 zemí světa. Sám pan Kulveit připouští, že opatření v jiných studiích mohou vyjít jinak (např. vliv zavření škol) a dále to objasňuje tím, že školy mohou zůstat otevřené, ale může být jejich provoz omezen (menší počty dětí ve třídách, tj. střídání, napadá mne ještě zkrácení hodin, povinné větrání atd).

Zajímavé je, jak neúčinné jsou roušky ve venkovních prostorech (hned první řádek). Účinná opatření jsou více vpravo. Z výsledku je vidět, že Švédové nasadili ta nejúčinnější opatření (omezení shromažďování na 50, odstupy, mytí rukou, roušky nejsou povinné), viz též ostatní státy.

Podle řádků v tabulce je:

• roušky venku
• shromažďování jen do 1000 lidí
• shromažďování jen do 100 lidí
• shromažďování jen do 10 lidí
• některé obchody zavřené
• většina obchodů zavřená (kromě základních potřeb)
• uzavření univerzit a škol
• zůstaňte doma (s výjimkami)

Proč se C-19 v ČR tolik šíří?

Nákaza se v říjnu v ČR stále exponenciálně šíří, protože ČR nepostupuje podle doporučení WHO ani CDC (ani Irské výzvy) o změně priorit ochrany s ohledem na šíření aerosolem, které odpovídají i doporučení švédského epidemiologa Tegnella (odkazy v předchozích článcích). Jinými slovy: Rouška to ne(vy)řeší a rouška je (bohužel) v ČR primární a fakticky jediný způsob (kromě [nyní už plošné] izolace mnoha skupin) i přes to, že zavedení roušek v září nijak nenarušilo exponenciální růst.

ČR také neřeší hlavní problém, tj. zahlcení nemocnic věkovou kategorií 60+[1] a přes proklamace neřeší ani sociální hospitalizace těchto lidí (tj. už bezpříznakoví zůstávají v nemocnicích, protože nemají kam jít). Viz rozhovory s doktory ve včerejším tisku.

[1] ochránit důchodce neznamená zamknout je doma, ale nabídnout jim služby (rozvoz nákupů, jídla), ochranné prostředky, edukaci (jak snížit riziko nákazy) a podobně. Ovšem vztah premiéra k neziskovkám, které to dělají, je (bohužel) velmi negativní (a podporu pro ně pouze zrušil).

PS: Kvůli tragické komunikaci vlády mnoho lidí začalo C-19 prostě ignorovat.

Lékaři s despektem o Prymulovi

Prymula předevčírem: "Je jasné, že naše textilní roušky nemají účinnost v prostředí plném koronaviru." Rád bych věděl, co je to "plné prostředí". V další větě tvrdí: "Ale pokud limitujeme vydechování, případně vykašlávání částic, tak nás z 50 až 80 procent chrání."[1] Rád bych věděl, kde to sebral a jak se ty "částice" vyplní "plné prostředí". Asi mluví o aerosolu, ale ten zastavíte v běžné místnosti snadněji a spolehlivěji, než rouškou.[2] Proto jsou roušky skutečnými kapacitami odsouvány až někam na konec (protože to je stále populární PR záležitost vlád všude na světě).

Proto se čeští lékaři vyjadřují opatrně, ale zřetelně o Prymulovi s despektem.

[1] Těmi procenty myslel kapénky, které stejně v následující vteřině dopadnou neškodně na zem.
[2] Aerosol je nejsnadnější vysušit, tj. větrat (i v zimě), vyhýbat se vydýchanému a vlhkému prostředí. Vzduch by však neměl být v místnosti přesušený (30%), protože pak při výdechu zřejmě vzniká více aerosolu, než při normální vlhkosti (kolem 60%).

Roušky nebo neroušky?

Roušky neudělaly s exponenciálním růstem nákazy COVID-19 v ČR vůbec nic. Není to účinné opatření a upozorňuje na to jak švédský epidemiolog Tegnell, tak WHO. Nemělo by to proto být primární opatření, ale dobrovolná věc někde na desátém místě důležitosti (též oba zmíněné zdroje). Navíc vláda ČR se rozhoduje naslepo, tahá jen králíky z klobouku.

Na každé chirurgické roušce (které podléhají certifikaci) je napsáno, že není určena proti virové infekci. Pneumoložka Vašáková přímo říká, že hadr je k ničemu. Pak je samozřejmě také otázka laického nošení, manipulace, kontaminace rukou a vedlejších nepříznivých efektů (bakteriální koktejl přímo na ústech, tím zatěžování imunitního systému, problémy s alergiemi i astmatem).

A pak také velký tlak už i v EU pro přehodnocení pořadí opatření (s ohledem na nefunkčnost současných) a akceptování vlivu přenosu aerosolem (roušky jsou až poslední bod, viz výše). Zde je úsměvné, jak se včera náhle p. Prymula zničeho nic zlehčil význam hadrových roušek ("textilní roušky nemají účinnost v prostředí plném koronaviru"), případně se přiklonil ke spikleneckým teoriím ("vir unikl z laboratoře"). Lze zřejmě očekávat další "posuny" (jak už v létě udělala WHO a CDC teď v září). Jeho povinné kremace jsou už jen ukázkou mimoňství, podobně jako popírání hypoxie při nošení roušek, přestože v nemocnicích se to řeší (např. předpisy pro kvalitu vzduchu na operačním sále a povinná ventilace s ohledem na používané ochranné pomůcky).

Rozumí vláda matematice?

Hlavním důvodem pro zavření škol podle vlády je, že žáci/studenti/učni tvoří 16,42% ze všech nakažených. Toto číslo je ale absolutně nesmyslné a zavádějící.

Nejvíce žáků/studentů/učňů kteří se kdy nakazili, je největší podíl proto, že je jich zkrátka hodně (1,653 miliónu v r. 2018). Nejrizikovější skupinu lze odhalit jen tak, že by byl počet nakažených ve všech skupinách přepočítán např. na 100 tisíc obyvatel.

Pokud takto vláda zachází s čísly, pak se nedivím, že jsme úplně v ***, protože to není řízení státu, ale náhodné tahání za řídící páky bez ohledu na reálnou situaci.

Proč jsou roušky plošně zbytečné?

Plošné nošení roušek (uvnitř i venku) je opatření, které vychází z konzervativního názoru laické a hlavně odborné veřejnosti, která tvrdí, že k přenos patogenů dochází pouze viditelnými kapénkami. Že k přenosu dochází i pomocí neviditelného aerosolu (kapičky o velikosti pod 5 μm), dokládají novodobé studie přenosu chřipky, ale i nemoci COVID-19, ovšem tento názor zatím není majoritně akceptován. Dne 21.9.2020 americká organizace CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) revertovalo svoji páteční zprávu o tom, že aerosol připouští jako důležitý (ne-li hlavní) způsob přenosu COVID-19. Původní zprávu, která aerosol uznala, vedení CDC označilo za koncept a omyl.[1]

Rouška je schopna zadržet kapénky (tj. viditelné kapičky vody), které vyletují z úst při mluvení, kašlání nebo kýchání. Rouška (přesněji chirurgická rouška) je již dlouho používána v lékařství, kde brání k přímé bakteriální kontaminaci toho co má lékař/sestra přímo v rukou (tj. chirurgické nástroje, otevřená rána pacienta).

Rouška není schopna aerosol zachytit, protože je příliš malý. Mezery mezi vlákny obyčejné textilní roušky jsou kolem 100 μm, zatímco velikost aerosolu je pod 5 μm (velikost viru COVID-19 je 0,1 μm). U respirátorů třídy FFP2 nebo u HEPA filtru jsou používána 10× větší neuspořádaná vlákna ve více vrstvách (tzv. netkaná textílie), než jsou nejmenší zachytitelné částice (na zachycení se kromě mechanické bariéry podílí i ulpívání kapalin a elektrostatické síly). Pokud je však rozdíl 100 až 1000 násobný, není rouška efektivní. Navíc respirátory FFP2 nebo FFP3 jsou dobře utěsněné, zatímco roušky nikoliv.

Připuštění aerosolu jako podstatného vektoru přenosu by vyřadilo ze hry nošení roušek a odstupy 1,5 metru (6 stop). Jako podstatné by pak bylo větrání, protože suchý a teplý vzduch aerosol snadno vysuší a viriony COVID-19 jsou tím zničeny[1] (virion přijde o lipidovou obálku, kterou používá pro vstup přes membránu do buněk hostitele).

Pokud si uvědomíme následující situace, dojdeme k logickému závěru o tom, že rouška možná nějaký efekt má, ale nikoliv zásadní. Pro potlačení epidemie je však nutná buď vakcína nebo přijetí efektivních nástrojů, které budou prosazovány jako zásadní.

A) Pokud se v divadle nenakazí ani za 2 hodiny sezení v minimálních rozestupech lidé, kteří nemají roušky[2] znamená to:

1) roušky nejsou v tomto případě potřeba, kapénkový přenos nefunguje
2) povinné nasazení roušek v těchto prostorech postrádá smysl

B) Pokud se nakazí lékaři a sestry nosící roušku (nebo dokonce respirátor) znamená to:
1) i přes nošení roušky/respirátoru dochází k přenosu

Z obou výše uvedených tvrzení vyplývá, že rouška není funkční a pokud k přenosu dojde, děje se to jinou cestou než kapénkově [čemuž rouška může bránit], na což odpoví další situace:

C) Ve školách se šíří nákaza i přes nošení roušek a to tak, že se budou muset zavřít.

Z toho vyplývá, že rouška ve školách nefunguje stejně jako v B) a že k šíření musí dojít jinak. Bude to kontaktní cesta, protože podle A) i C) nedochází k přenosu kapénkově. Zůstává tedy aerosol [je však odmítán rouškovými zastánci] nebo přímý kontakt. Aerosol se by se však v případě A) šířil také, protože roušku nikdo neměl. Zbývá už jen kontaktní cesta. Protože rouška zachytí kapénky, ale ne aerosol, z C) vyplývá, že usazený aerosol případně kontaminované ruce jsou významnou cestou přenosu v C) [ve třídách] i B) [u lékaře]. To podporuje případ A), kde ke kontaktu rukou nedochází (nikdo nesahá na sebe navzájem ani na předměty, všichni sedí na svých místech, přenos se nekoná).

Výsledkem této úvahy je, že ve školní třídě zamezíte přenosu tím, že budete vyžadovat hygienu rukou a omezíte vzájemné kontakty dětí (tak postupuje třeba Bavorsko nebo Švédsko). Případně Rakousko, které mělo sudé a liché skupiny, čímž zvýšilo rozestupy. Roušky můžete opustit (nebo jen doporučit), protože podle A) i B) neřeší hlavní problém (viz též tvrzení hlavního Švédského hygienika).[3]

Ke stejnému závěru došly některé (ostrakizované) školy, které roušky nevyžadují, pokud žáci sedí. Při společných aktivitách nebo ve společných prostorách roušky nosí. Kromě logiky to má i zdravotní a účinnostní efekt - nikdo nemá nehygienickou provlhlou roušku plnou patogenů dlouhodobě na ústech + rouška se "neopotřebuje" (nestihne provlhnout a stihne uschnout).

[1] https://www.washingtonpost.com/nation/2020/09/21/cdc-covid-aerosols-airborne-guidelines/

[2] https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hlavni-hygienicka-razova-z-koncertu-a-divadel-nakazy-nemame-40336116

[3] https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/rousky-v-boji-s-koronavirem-zasadne-nepomohou-tvrdi-svedsky-epidemiolog-40332888

[4] https://iweb3.fnusa.cz/prenos-viru-sars-cov-2-vzduchem-kapenky-anebo-aerosol/

Doplnění: Podle [4] je přímá nákaza aerosolem nepravděpodobná, což je další podpůrné tvrzení pro vysvětlení výše (usazený aerosol a tím kontaminace rukou a následná nákaza, přímé doteky s nakaženým jako při šíření v rodinách, vysvětluje nešíření v divadle) a nic nemění na neúčinnosti roušek...

Jak s otevíráním škol po koronavirové pandemii?

Dne 1. března 2020 byly potvrzeny první případy COVID-19 (Čínská chřipka) a 11. března byly uzavřeny všechny školy v České republice do odvolání.[1] Co můžeme na základě současného stavu a informací čekat? Je pravděpodobné otevření škol v květnu nebo až v září? A co se stane s přijímačkami na střední školy a maturitami? Ministerstvo pochopitelně mlčí, protože je zatím příliš neznámých, proto nezbývá než sestavit si obrázek a přispět do diskuze.

Uzavření škol a omezení

Uzavřením škol 11. března 2020 v ČR došlo k omezení setkávání téměř 2 miliónů dětí a mládeže,[2] což je významné opatření pro omezení šíření virové nákazy. Už ve čtvrtek 12. března by vyhlášen nouzový stav, následovalo uzavření hranic a v sobotu 14. března byly uzavřeny restaurace a obchody (mimo potraviny, drogerie, lékárny). V pondělí 16. března byla uzavřena do karantény Litovel, Uničov a dalších 19 obcí na Olomoucku. Ve středu 18. března byl zakázán pohyb osob na veřejnosti bez ochranných pomůcek (roušky, šály a podobně).

Již od uzavření školy začaly vést výuku prostředky na dálku přes Internet. Zatímco některé trvají na dodržování rozvrhu a žáci se setkávají alespoň na začátek hodiny na různých chatovacích platformách nebo videokonferencích (např. Hangouts, WhatsApp), jiné zvolily kontakt se žáky pomocí svých webových nástrojů (např. Bakaláři, Škola online). V tisku z ohlasů v rodinách a učitelů je vidět, že to víceméně funguje dobře. Některé školy naopak brzdí online výuku s domněnkou, že se žáci do 14 dnů vrátí do škol (tj. konec března).

Uvolňování restrikcí

Podle mediálních vyjádření nebude v ČR omezení na 14 dní stačit a bude prodlouženo (tj. i po 24. březnu). Předseda Ústředního krizového štábu Prymula se vyjádřil, že ke zlomu epidemie dojde mezi 30. březnem a 15. dubnem a zastaví se při úspěchu pod desíti tisíci nemocných.[3] Podle vývoje v Číně lze usuzovat, širší uvolňování restrikcí začne po 2-3 měsících od vyhlášení. V uzavřených regionech v Číně bylo postupně vydávána povolení k pohybu pro ty, kteří po měření teploty a otestování měli negativní nález.[4]

Nelze předpokládat, že by vláda začala uvolňovat omezení pohybu před zlomem v šíření nákazy, i když tlak kvůli rostoucím ekonomickým škodám bude sílit. V případě negativního vývoje (tj. eskalace komunitního přenosu mezi osobami blízkými) lze naopak očekávat zpřísnění současných opatření.

Po zvratu ve vývoji nemocných/nakažených lze očekávat uvolnění restriktivních pravidel, ale nejprve ve prospěch skomírající ekonomiky. Dá se očekávat otevření obchodů a služeb pod podmínkou dostatečných ochranných opatření. Jako protiváhu bude zřejmě stát extenzivně využívat nařízené 14denní karantény pro všechny osoby, které se dostanou do kontaktu s potvrzenou nákazou. V případě dostupnosti dostatečného počtu rychlotestů je pravděpodobné, že budou alespoň z počátku karantény velmi časté, protože inkubační doba je dlouhá až 14 dní (a za tu dobu potkáme mnoho lidí).

Otevírání škol

Otevření škol se v této souvislosti jeví jako vysoce nepravděpodobné, protože promíchání 2 miliónů dětí a mládeže v dopravě, ve školách a dalších mimoškolních aktivitách by nepřiměřeným způsobem eskalovalo riziko opětovného šíření nákazy. Protože školy nejsou ekonomicky přímo činné (přestože generují ekonomický přínos kvůli dopravě, nákupu pomůcek, obědů atd.), nebude nic stát tlačit k tomu, aby uvolnil restrikce ve školství nějak rychle. Proto se jeví jako velmi pravděpodobné, že k otevření škol dojde nejdříve po letních prázdninách v září, jak zmínil ministr zdravotnictví Vojtěch na DVTV dne 21. března.[5] Konání maturit má být až "po otevření škol".[15]

Školství řeší problémy s výukou v době zavřených škol, dále zápisy do prvních tříd (proběhnou v dubnu online bezkontaktně),[6] přijímačky na střední školy, maturity a odborné závěrečné zkoušky na středních školách, přijímačky na vysoké školy a státní zkoušky na VŠ.

Vysoké školy

Podle rektora Skleničky České zemědělské univerzity v Praze je výuka v letním semestru pasé a začne nejdříve v říjnu dalším semestrem.[7] Na univerzitách je elektronická forma výuky poměrně rozšířená, i když nijak centrálně organizovaná. Mnoho vyučujících má zpracovaný e-learning v podobě materiálů i testů v elektronické podobě (Moodle atp.), přednášky se nahrávají a streamují (i když zdaleka ne všechny). Ukončení semestru lze proto bez větších škod nechat na elektronické online podobě. Státní zkoušky lze odsunout na podzimní termín. Vzhledem k tomu, že studenti jsou dospělí, mohly by být státní zkoušky za předpokladu dostupnosti ochranných prostředků proběhnout i v červnových termínech.

Na ukázce vysokých škol je vidět, že podmínkou jakéhokoliv kontaktního způsobu zkoušení nebo výuky, je dostupnost ochranných pomůcek. Pokládám za problematické, pokud by zaměstnavatel (tj. škola) nařídila konání kontaktního zkoušení bez toho, aby alespoň zkoušejícím poskytla respirátory FFP3 (protože nižší třída nezajistí, že nedojde k nakažení). Od zkoušejících by bylo nezodpovědné přijmout horší podmínky (např. pouze bavlněné roušky domácí výroby). Zákoník práce nařizuje zaměstnavateli poskytnout ochranné pomůcky (tj. v tomto případě masku a zřejmě i oděv).[8]

Základní školy

Malé děti jsou označovány jako přenašeči, kteří většinou neonemocní.[9] Proto nelze očekávat, že by byly jen tak otevřeny MŠ a nižší ročníky ZŠ, protože by to bylo problematické z hlediska opětovného šíření nákazy. Lze naopak očekávat otevírání menšího počtu MŠ a družin pro kritická povolání (lékaři, bezpečnostní sbory, státní správa a podobně).[10] Něco podobného by později mohli zavést i zaměstnavatelé.

Střední školy

Z výše uvedeného je vidět, že otevírání základních i středních škol nebude zřejmě jen tak na pořadu dne a termín další školní rok (tj. září) se jeví jako logický. Zbývá vyřešit maturity a přijímačky. Určitě by však nebylo dobré míchat dohromady plné otevření škol i zmíněné přijímačky a maturity.

Přijímačky na střední školy by šlo provést ještě před koncem školního roku, avšak s ohledem na snížení rizik nejspíše až v co nejzazším termínu (např. červen). Vzhledem k prázdným školám by bylo možné rozmístit žáky do více tříd. Nutností by však opět byly ochranné pomůcky od zaměstnavatele. Dohled by musel být vybaven respirátory, žáci alespoň rouškami. Právě to však považuji za problematické, protože respirátorů nebude dostatek a obyčejné rouška funguje v nejlepším na cca 60% a vydrží maximálně 20 minut (do navlhnutí).[11] Nutit žáky sednout si do rizikového prostředí bude politicky ošemetné. Reálný se tedy jeví přesun na přelom srpna a září (tj. druhý termín) například s odložením nástupu do škol o 14 dní.

Maturity jsou větší oříšek, než přijímačky na střední školy, protože jimi žáci stráví mnohem více času v uzavřených prostorech. Proto se dá předpokládat, že budou přesunuty na podzimní termín (přelom srpna a září). Tento přesun nebude působit ani problém s přijímáním na vysoké školy, protože ty začínají až v říjnu a je běžné, že žák střední školy je z jarního termínu přijímán podmínečně a může si maturitu bez problémů dodělat na přelomu září/října.

Závěr

Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že vláda se předčasnému otevření škol bude snažit vyhnout (nesla by pak rizika za opětovné šíření nákazy). Učitele tak bude čekat v září 2020 nabitý začátek školního roku, kam se vše nejspíše nahromadí. Spolu s odkladem nástupu do škol by to ale mělo jít zvládnout. Je také možné, že společná část maturity bude škrtnuta buď bez náhrady nebo nahrazena školní částí (jak tomu bývalo dříve) nebo klasifikací na základě pololetního vysvědčení. Co to však s celostátní maturitou udělá, bude asi další příběh. Pověstné vidle by do chodu školství mohla hodit druhá vlna pandemie,[12] případně zjištění, že většina lidí nemá dlouhodobější imunitu.[13] Vyřešení problémů by přinesla až vakcína a plošné proočkování populace (tzv. kolektivní imunita).[14] Naopak příznivý vývoj boje s pandemií by mohl umožnit před prázdninami některé kontaktní věci ještě zvládnout.

Zdroje:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Pandemie_COVID-19_v_Česku
[2] http://www.vyzkum-mladez.cz/cs/statistika/indikator/32-celkove-pocty-zaku-a-studentu
[3] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozhovor-roman-prymula-koronavirus-cesko-rousky-opatreni-covid-19-nouzovy-stav_2003211202_vtk
[4] ? nemohu aktuálně dohledat zdroj
[5] https://video.aktualne.cz/dvtv/skola-zacne-mozna-az-v-zari-s-epidemii-se-budeme-vyporadavat/r~80df5cde6afe11eab0f60cc47ab5f122/
[6] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zapisy-do-1-trid-budou-v-dubnu-a-bez-pritomnosti-deti/1868192
[7] https://www.muzivcesku.cz/do-skoly-nejdrive-v-rijnu-napsal-studentum-rektor-czu-podarilo-se-nam-ziskat-mail/
[8] https://lindstromgroup.com/cz/article/pravidla-pro-bezpecnost-prace-pracovni-odevy/
[9] https://www.vitalia.cz/clanky/koronavirus-a-deti-co-vlastne-vime-a-jaka-opatreni-zavest/#h23
[10] https://nasregion.cz/praha/o-deti-zdravotniku-hasicu-policistu-a-vojaku-se-postara-praha
[11] https://video.aktualne.cz/dvtv/po-dvaceti-minutach-uz-rouska-nechrani-v-lese-nebo-v-aute-je/r~76af1710696711ea9c800cc47ab5f122/
[12] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-v-cesku-v-cr-slovensko-predikce-data-rozhovor_2003181552_ako
[13] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/epidemiolog-infekcnost-koronaviru-je-prekvapiva-tvorba-imunity-dava-nadeji-92237
[14] http://www.szu.cz/tema/vakciny/kolektivni-imunita
[15] https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3064724-stat-chce-doplatit-osetrovne-rodicum-deti-do-13-let-za-celou-dobu-uzavreni-skol