neděle 27. září 2020

Proč jsou roušky plošně zbytečné?

Plošné nošení roušek (uvnitř i venku) je opatření, které vychází z konzervativního názoru laické a hlavně odborné veřejnosti, která tvrdí, že k přenos patogenů dochází pouze viditelnými kapénkami. Že k přenosu dochází i pomocí neviditelného aerosolu (kapičky o velikosti pod 5 μm), dokládají novodobé studie přenosu chřipky, ale i nemoci COVID-19, ovšem tento názor zatím není majoritně akceptován. Dne 21.9.2020 americká organizace CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) revertovalo svoji páteční zprávu o tom, že aerosol připouští jako důležitý (ne-li hlavní) způsob přenosu COVID-19. Původní zprávu, která aerosol uznala, vedení CDC označilo za koncept a omyl.[1]

Rouška je schopna zadržet kapénky (tj. viditelné kapičky vody), které vyletují z úst při mluvení, kašlání nebo kýchání. Rouška (přesněji chirurgická rouška) je již dlouho používána v lékařství, kde brání k přímé bakteriální kontaminaci toho co má lékař/sestra přímo v rukou (tj. chirurgické nástroje, otevřená rána pacienta).

Rouška není schopna aerosol zachytit, protože je příliš malý. Mezery mezi vlákny obyčejné textilní roušky jsou kolem 100 μm, zatímco velikost aerosolu je pod 5 μm (velikost viru COVID-19 je 0,1 μm). U respirátorů třídy FFP2 nebo u HEPA filtru jsou používána 10× větší neuspořádaná vlákna ve více vrstvách (tzv. netkaná textílie), než jsou nejmenší zachytitelné částice (na zachycení se kromě mechanické bariéry podílí i ulpívání kapalin a elektrostatické síly). Pokud je však rozdíl 100 až 1000 násobný, není rouška efektivní. Navíc respirátory FFP2 nebo FFP3 jsou dobře utěsněné, zatímco roušky nikoliv.

Připuštění aerosolu jako podstatného vektoru přenosu by vyřadilo ze hry nošení roušek a odstupy 1,5 metru (6 stop). Jako podstatné by pak bylo větrání, protože suchý a teplý vzduch aerosol snadno vysuší a viriony COVID-19 jsou tím zničeny[1] (virion přijde o lipidovou obálku, kterou používá pro vstup přes membránu do buněk hostitele).

Pokud si uvědomíme následující situace, dojdeme k logickému závěru o tom, že rouška možná nějaký efekt má, ale nikoliv zásadní. Pro potlačení epidemie je však nutná buď vakcína nebo přijetí efektivních nástrojů, které budou prosazovány jako zásadní.

A) Pokud se v divadle nenakazí ani za 2 hodiny sezení v minimálních rozestupech lidé, kteří nemají roušky[2] znamená to:

1) roušky nejsou v tomto případě potřeba, kapénkový přenos nefunguje
2) povinné nasazení roušek v těchto prostorech postrádá smysl

B) Pokud se nakazí lékaři a sestry nosící roušku (nebo dokonce respirátor) znamená to:
1) i přes nošení roušky/respirátoru dochází k přenosu

Z obou výše uvedených tvrzení vyplývá, že rouška není funkční a pokud k přenosu dojde, děje se to jinou cestou než kapénkově [čemuž rouška může bránit], na což odpoví další situace:

C) Ve školách se šíří nákaza i přes nošení roušek a to tak, že se budou muset zavřít.

Z toho vyplývá, že rouška ve školách nefunguje stejně jako v B) a že k šíření musí dojít jinak. Bude to kontaktní cesta, protože podle A) i C) nedochází k přenosu kapénkově. Zůstává tedy aerosol [je však odmítán rouškovými zastánci] nebo přímý kontakt. Aerosol se by se však v případě A) šířil také, protože roušku nikdo neměl. Zbývá už jen kontaktní cesta. Protože rouška zachytí kapénky, ale ne aerosol, z C) vyplývá, že usazený aerosol případně kontaminované ruce jsou významnou cestou přenosu v C) [ve třídách] i B) [u lékaře]. To podporuje případ A), kde ke kontaktu rukou nedochází (nikdo nesahá na sebe navzájem ani na předměty, všichni sedí na svých místech, přenos se nekoná).

Výsledkem této úvahy je, že ve školní třídě zamezíte přenosu tím, že budete vyžadovat hygienu rukou a omezíte vzájemné kontakty dětí (tak postupuje třeba Bavorsko nebo Švédsko). Případně Rakousko, které mělo sudé a liché skupiny, čímž zvýšilo rozestupy. Roušky můžete opustit (nebo jen doporučit), protože podle A) i B) neřeší hlavní problém (viz též tvrzení hlavního Švédského hygienika).[3]

Ke stejnému závěru došly některé (ostrakizované) školy, které roušky nevyžadují, pokud žáci sedí. Při společných aktivitách nebo ve společných prostorách roušky nosí. Kromě logiky to má i zdravotní a účinnostní efekt - nikdo nemá nehygienickou provlhlou roušku plnou patogenů dlouhodobě na ústech + rouška se "neopotřebuje" (nestihne provlhnout a stihne uschnout).


Doplnění: Podle [4] je přímá nákaza aerosolem nepravděpodobná, což je další podpůrné tvrzení pro vysvětlení výše (usazený aerosol a tím kontaminace rukou a následná nákaza, přímé doteky s nakaženým jako při šíření v rodinách, vysvětluje nešíření v divadle) a nic nemění na neúčinnosti roušek...