Proč jsou roušky plošně zbytečné?

Plošné nošení roušek (uvnitř i venku) je opatření, které vychází z konzervativního názoru laické a hlavně odborné veřejnosti, která tvrdí, že k přenos patogenů dochází pouze viditelnými kapénkami. Že k přenosu dochází i pomocí neviditelného aerosolu (kapičky o velikosti pod 5 μm), dokládají novodobé studie přenosu chřipky, ale i nemoci COVID-19, ovšem tento názor zatím není majoritně akceptován. Dne 21.9.2020 americká organizace CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) revertovalo svoji páteční zprávu o tom, že aerosol připouští jako důležitý (ne-li hlavní) způsob přenosu COVID-19. Původní zprávu, která aerosol uznala, vedení CDC označilo za koncept a omyl.[1]

Rouška je schopna zadržet kapénky (tj. viditelné kapičky vody), které vyletují z úst při mluvení, kašlání nebo kýchání. Rouška (přesněji chirurgická rouška) je již dlouho používána v lékařství, kde brání k přímé bakteriální kontaminaci toho co má lékař/sestra přímo v rukou (tj. chirurgické nástroje, otevřená rána pacienta).

Rouška není schopna aerosol zachytit, protože je příliš malý. Mezery mezi vlákny obyčejné textilní roušky jsou kolem 100 μm, zatímco velikost aerosolu je pod 5 μm (velikost viru COVID-19 je 0,1 μm). U respirátorů třídy FFP2 nebo u HEPA filtru jsou používána 10× větší neuspořádaná vlákna ve více vrstvách (tzv. netkaná textílie), než jsou nejmenší zachytitelné částice (na zachycení se kromě mechanické bariéry podílí i ulpívání kapalin a elektrostatické síly). Pokud je však rozdíl 100 až 1000 násobný, není rouška efektivní. Navíc respirátory FFP2 nebo FFP3 jsou dobře utěsněné, zatímco roušky nikoliv.

Připuštění aerosolu jako podstatného vektoru přenosu by vyřadilo ze hry nošení roušek a odstupy 1,5 metru (6 stop). Jako podstatné by pak bylo větrání, protože suchý a teplý vzduch aerosol snadno vysuší a viriony COVID-19 jsou tím zničeny[1] (virion přijde o lipidovou obálku, kterou používá pro vstup přes membránu do buněk hostitele).

Pokud si uvědomíme následující situace, dojdeme k logickému závěru o tom, že rouška možná nějaký efekt má, ale nikoliv zásadní. Pro potlačení epidemie je však nutná buď vakcína nebo přijetí efektivních nástrojů, které budou prosazovány jako zásadní.

A) Pokud se v divadle nenakazí ani za 2 hodiny sezení v minimálních rozestupech lidé, kteří nemají roušky[2] znamená to:

1) roušky nejsou v tomto případě potřeba, kapénkový přenos nefunguje
2) povinné nasazení roušek v těchto prostorech postrádá smysl

B) Pokud se nakazí lékaři a sestry nosící roušku (nebo dokonce respirátor) znamená to:
1) i přes nošení roušky/respirátoru dochází k přenosu

Z obou výše uvedených tvrzení vyplývá, že rouška není funkční a pokud k přenosu dojde, děje se to jinou cestou než kapénkově [čemuž rouška může bránit], na což odpoví další situace:

C) Ve školách se šíří nákaza i přes nošení roušek a to tak, že se budou muset zavřít.

Z toho vyplývá, že rouška ve školách nefunguje stejně jako v B) a že k šíření musí dojít jinak. Bude to kontaktní cesta, protože podle A) i C) nedochází k přenosu kapénkově. Zůstává tedy aerosol [je však odmítán rouškovými zastánci] nebo přímý kontakt. Aerosol se by se však v případě A) šířil také, protože roušku nikdo neměl. Zbývá už jen kontaktní cesta. Protože rouška zachytí kapénky, ale ne aerosol, z C) vyplývá, že usazený aerosol případně kontaminované ruce jsou významnou cestou přenosu v C) [ve třídách] i B) [u lékaře]. To podporuje případ A), kde ke kontaktu rukou nedochází (nikdo nesahá na sebe navzájem ani na předměty, všichni sedí na svých místech, přenos se nekoná).

Výsledkem této úvahy je, že ve školní třídě zamezíte přenosu tím, že budete vyžadovat hygienu rukou a omezíte vzájemné kontakty dětí (tak postupuje třeba Bavorsko nebo Švédsko). Případně Rakousko, které mělo sudé a liché skupiny, čímž zvýšilo rozestupy. Roušky můžete opustit (nebo jen doporučit), protože podle A) i B) neřeší hlavní problém (viz též tvrzení hlavního Švédského hygienika).[3]

Ke stejnému závěru došly některé (ostrakizované) školy, které roušky nevyžadují, pokud žáci sedí. Při společných aktivitách nebo ve společných prostorách roušky nosí. Kromě logiky to má i zdravotní a účinnostní efekt - nikdo nemá nehygienickou provlhlou roušku plnou patogenů dlouhodobě na ústech + rouška se "neopotřebuje" (nestihne provlhnout a stihne uschnout).

[1] https://www.washingtonpost.com/nation/2020/09/21/cdc-covid-aerosols-airborne-guidelines/

[2] https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hlavni-hygienicka-razova-z-koncertu-a-divadel-nakazy-nemame-40336116

[3] https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/rousky-v-boji-s-koronavirem-zasadne-nepomohou-tvrdi-svedsky-epidemiolog-40332888

[4] https://iweb3.fnusa.cz/prenos-viru-sars-cov-2-vzduchem-kapenky-anebo-aerosol/

Doplnění: Podle [4] je přímá nákaza aerosolem nepravděpodobná, což je další podpůrné tvrzení pro vysvětlení výše (usazený aerosol a tím kontaminace rukou a následná nákaza, přímé doteky s nakaženým jako při šíření v rodinách, vysvětluje nešíření v divadle) a nic nemění na neúčinnosti roušek...

Jak s otevíráním škol po koronavirové pandemii?

Dne 1. března 2020 byly potvrzeny první případy COVID-19 (Čínská chřipka) a 11. března byly uzavřeny všechny školy v České republice do odvolání.[1] Co můžeme na základě současného stavu a informací čekat? Je pravděpodobné otevření škol v květnu nebo až v září? A co se stane s přijímačkami na střední školy a maturitami? Ministerstvo pochopitelně mlčí, protože je zatím příliš neznámých, proto nezbývá než sestavit si obrázek a přispět do diskuze.

Uzavření škol a omezení

Uzavřením škol 11. března 2020 v ČR došlo k omezení setkávání téměř 2 miliónů dětí a mládeže,[2] což je významné opatření pro omezení šíření virové nákazy. Už ve čtvrtek 12. března by vyhlášen nouzový stav, následovalo uzavření hranic a v sobotu 14. března byly uzavřeny restaurace a obchody (mimo potraviny, drogerie, lékárny). V pondělí 16. března byla uzavřena do karantény Litovel, Uničov a dalších 19 obcí na Olomoucku. Ve středu 18. března byl zakázán pohyb osob na veřejnosti bez ochranných pomůcek (roušky, šály a podobně).

Již od uzavření školy začaly vést výuku prostředky na dálku přes Internet. Zatímco některé trvají na dodržování rozvrhu a žáci se setkávají alespoň na začátek hodiny na různých chatovacích platformách nebo videokonferencích (např. Hangouts, WhatsApp), jiné zvolily kontakt se žáky pomocí svých webových nástrojů (např. Bakaláři, Škola online). V tisku z ohlasů v rodinách a učitelů je vidět, že to víceméně funguje dobře. Některé školy naopak brzdí online výuku s domněnkou, že se žáci do 14 dnů vrátí do škol (tj. konec března).

Uvolňování restrikcí

Podle mediálních vyjádření nebude v ČR omezení na 14 dní stačit a bude prodlouženo (tj. i po 24. březnu). Předseda Ústředního krizového štábu Prymula se vyjádřil, že ke zlomu epidemie dojde mezi 30. březnem a 15. dubnem a zastaví se při úspěchu pod desíti tisíci nemocných.[3] Podle vývoje v Číně lze usuzovat, širší uvolňování restrikcí začne po 2-3 měsících od vyhlášení. V uzavřených regionech v Číně bylo postupně vydávána povolení k pohybu pro ty, kteří po měření teploty a otestování měli negativní nález.[4]

Nelze předpokládat, že by vláda začala uvolňovat omezení pohybu před zlomem v šíření nákazy, i když tlak kvůli rostoucím ekonomickým škodám bude sílit. V případě negativního vývoje (tj. eskalace komunitního přenosu mezi osobami blízkými) lze naopak očekávat zpřísnění současných opatření.

Po zvratu ve vývoji nemocných/nakažených lze očekávat uvolnění restriktivních pravidel, ale nejprve ve prospěch skomírající ekonomiky. Dá se očekávat otevření obchodů a služeb pod podmínkou dostatečných ochranných opatření. Jako protiváhu bude zřejmě stát extenzivně využívat nařízené 14denní karantény pro všechny osoby, které se dostanou do kontaktu s potvrzenou nákazou. V případě dostupnosti dostatečného počtu rychlotestů je pravděpodobné, že budou alespoň z počátku karantény velmi časté, protože inkubační doba je dlouhá až 14 dní (a za tu dobu potkáme mnoho lidí).

Otevírání škol

Otevření škol se v této souvislosti jeví jako vysoce nepravděpodobné, protože promíchání 2 miliónů dětí a mládeže v dopravě, ve školách a dalších mimoškolních aktivitách by nepřiměřeným způsobem eskalovalo riziko opětovného šíření nákazy. Protože školy nejsou ekonomicky přímo činné (přestože generují ekonomický přínos kvůli dopravě, nákupu pomůcek, obědů atd.), nebude nic stát tlačit k tomu, aby uvolnil restrikce ve školství nějak rychle. Proto se jeví jako velmi pravděpodobné, že k otevření škol dojde nejdříve po letních prázdninách v září, jak zmínil ministr zdravotnictví Vojtěch na DVTV dne 21. března.[5] Konání maturit má být až "po otevření škol".[15]

Školství řeší problémy s výukou v době zavřených škol, dále zápisy do prvních tříd (proběhnou v dubnu online bezkontaktně),[6] přijímačky na střední školy, maturity a odborné závěrečné zkoušky na středních školách, přijímačky na vysoké školy a státní zkoušky na VŠ.

Vysoké školy

Podle rektora Skleničky České zemědělské univerzity v Praze je výuka v letním semestru pasé a začne nejdříve v říjnu dalším semestrem.[7] Na univerzitách je elektronická forma výuky poměrně rozšířená, i když nijak centrálně organizovaná. Mnoho vyučujících má zpracovaný e-learning v podobě materiálů i testů v elektronické podobě (Moodle atp.), přednášky se nahrávají a streamují (i když zdaleka ne všechny). Ukončení semestru lze proto bez větších škod nechat na elektronické online podobě. Státní zkoušky lze odsunout na podzimní termín. Vzhledem k tomu, že studenti jsou dospělí, mohly by být státní zkoušky za předpokladu dostupnosti ochranných prostředků proběhnout i v červnových termínech.

Na ukázce vysokých škol je vidět, že podmínkou jakéhokoliv kontaktního způsobu zkoušení nebo výuky, je dostupnost ochranných pomůcek. Pokládám za problematické, pokud by zaměstnavatel (tj. škola) nařídila konání kontaktního zkoušení bez toho, aby alespoň zkoušejícím poskytla respirátory FFP3 (protože nižší třída nezajistí, že nedojde k nakažení). Od zkoušejících by bylo nezodpovědné přijmout horší podmínky (např. pouze bavlněné roušky domácí výroby). Zákoník práce nařizuje zaměstnavateli poskytnout ochranné pomůcky (tj. v tomto případě masku a zřejmě i oděv).[8]

Základní školy

Malé děti jsou označovány jako přenašeči, kteří většinou neonemocní.[9] Proto nelze očekávat, že by byly jen tak otevřeny MŠ a nižší ročníky ZŠ, protože by to bylo problematické z hlediska opětovného šíření nákazy. Lze naopak očekávat otevírání menšího počtu MŠ a družin pro kritická povolání (lékaři, bezpečnostní sbory, státní správa a podobně).[10] Něco podobného by později mohli zavést i zaměstnavatelé.

Střední školy

Z výše uvedeného je vidět, že otevírání základních i středních škol nebude zřejmě jen tak na pořadu dne a termín další školní rok (tj. září) se jeví jako logický. Zbývá vyřešit maturity a přijímačky. Určitě by však nebylo dobré míchat dohromady plné otevření škol i zmíněné přijímačky a maturity.

Přijímačky na střední školy by šlo provést ještě před koncem školního roku, avšak s ohledem na snížení rizik nejspíše až v co nejzazším termínu (např. červen). Vzhledem k prázdným školám by bylo možné rozmístit žáky do více tříd. Nutností by však opět byly ochranné pomůcky od zaměstnavatele. Dohled by musel být vybaven respirátory, žáci alespoň rouškami. Právě to však považuji za problematické, protože respirátorů nebude dostatek a obyčejné rouška funguje v nejlepším na cca 60% a vydrží maximálně 20 minut (do navlhnutí).[11] Nutit žáky sednout si do rizikového prostředí bude politicky ošemetné. Reálný se tedy jeví přesun na přelom srpna a září (tj. druhý termín) například s odložením nástupu do škol o 14 dní.

Maturity jsou větší oříšek, než přijímačky na střední školy, protože jimi žáci stráví mnohem více času v uzavřených prostorech. Proto se dá předpokládat, že budou přesunuty na podzimní termín (přelom srpna a září). Tento přesun nebude působit ani problém s přijímáním na vysoké školy, protože ty začínají až v říjnu a je běžné, že žák střední školy je z jarního termínu přijímán podmínečně a může si maturitu bez problémů dodělat na přelomu září/října.

Závěr

Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že vláda se předčasnému otevření škol bude snažit vyhnout (nesla by pak rizika za opětovné šíření nákazy). Učitele tak bude čekat v září 2020 nabitý začátek školního roku, kam se vše nejspíše nahromadí. Spolu s odkladem nástupu do škol by to ale mělo jít zvládnout. Je také možné, že společná část maturity bude škrtnuta buď bez náhrady nebo nahrazena školní částí (jak tomu bývalo dříve) nebo klasifikací na základě pololetního vysvědčení. Co to však s celostátní maturitou udělá, bude asi další příběh. Pověstné vidle by do chodu školství mohla hodit druhá vlna pandemie,[12] případně zjištění, že většina lidí nemá dlouhodobější imunitu.[13] Vyřešení problémů by přinesla až vakcína a plošné proočkování populace (tzv. kolektivní imunita).[14] Naopak příznivý vývoj boje s pandemií by mohl umožnit před prázdninami některé kontaktní věci ještě zvládnout.

Zdroje:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Pandemie_COVID-19_v_Česku
[2] http://www.vyzkum-mladez.cz/cs/statistika/indikator/32-celkove-pocty-zaku-a-studentu
[3] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozhovor-roman-prymula-koronavirus-cesko-rousky-opatreni-covid-19-nouzovy-stav_2003211202_vtk
[4] ? nemohu aktuálně dohledat zdroj
[5] https://video.aktualne.cz/dvtv/skola-zacne-mozna-az-v-zari-s-epidemii-se-budeme-vyporadavat/r~80df5cde6afe11eab0f60cc47ab5f122/
[6] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zapisy-do-1-trid-budou-v-dubnu-a-bez-pritomnosti-deti/1868192
[7] https://www.muzivcesku.cz/do-skoly-nejdrive-v-rijnu-napsal-studentum-rektor-czu-podarilo-se-nam-ziskat-mail/
[8] https://lindstromgroup.com/cz/article/pravidla-pro-bezpecnost-prace-pracovni-odevy/
[9] https://www.vitalia.cz/clanky/koronavirus-a-deti-co-vlastne-vime-a-jaka-opatreni-zavest/#h23
[10] https://nasregion.cz/praha/o-deti-zdravotniku-hasicu-policistu-a-vojaku-se-postara-praha
[11] https://video.aktualne.cz/dvtv/po-dvaceti-minutach-uz-rouska-nechrani-v-lese-nebo-v-aute-je/r~76af1710696711ea9c800cc47ab5f122/
[12] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-v-cesku-v-cr-slovensko-predikce-data-rozhovor_2003181552_ako
[13] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/epidemiolog-infekcnost-koronaviru-je-prekvapiva-tvorba-imunity-dava-nadeji-92237
[14] http://www.szu.cz/tema/vakciny/kolektivni-imunita
[15] https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3064724-stat-chce-doplatit-osetrovne-rodicum-deti-do-13-let-za-celou-dobu-uzavreni-skol

Lesk a bída Windows IoT na Raspberry Pi

Microsoft dal k dispozici Windows IoT pro Raspberry Pi 2. Tento systém má však k dokonalosti daleko. Hlavní nevýhodou je, že to vlastně ani systém není. Lze na něm sice spustit UWP aplikace (tzv. "Moderní aplikace", původně "Metro"), ale jen podobným způsobem jako na starých mobilních telefonech, tj. jen jednu aplikaci, která zabere celou obrazovku (tj. žádný multitasking). Další překážkou je, že vše je nutné naprogramovat, nelze použít žádné hotové komponenty, jako třeba v systému Raspbian (tj. WWW server s podporou PHP, SQL databázi MySQL/MariaDB, FTP server, vytvářet skripty v jazyce Python, Perl, v shellu Bash, spouštět úlohy periodicky pomocí démona cron atd). Systém také nemá žádné grafické prostředí (pouze aplikaci pro základní nastavení).

Dalšími velmi nepříjemnými nedostatky je absence akcelerace GPU, takže i pouhé zobrazení vyskakovacího menu může být trhané. Když někdo odpojí monitor, rozlišení se nastaví na implicitní hodnotu. Podpora kamery neexistuje. Bluetooth funguje jen na nízkých rychlostech. Při připojování externích zařízení (USB, GPIO) je pravděpodobné, že nebudou fungovat (chybějící ovladače)... Také nefunguje audio a kompozitní výstup.

Samostatným problémem jsou nefunkční aktualizace, které znamenají začít vše od nuly, což znemožňuje vytváření serózních nasazení kdekoliv v průmyslu, školství, zdravotnictví atp.[2]

Takže sice Microsoft něco pro Raspberry má, ale už nikoho moc nezajímá, jestli to vůbec půjde reálně používat.

Zdroje:
[1] https://developer.microsoft.com/en-us/windows/iot/docs/ReleaseNotesInsiderPreview
[2] https://channel9.msdn.com/Blogs/raw-tech/Manually-Updating-a-Raspberry-Pi-2-running-Windows-10-IoT-Core-to-the-1001058663-Update

Proč malware a zranitelnosti Androidu nevadí

Dost často se objevují bombastické zprávy, jak jsou milióny, někdy i stamilióny Android zařízení ohroženy. Přesto to obvykle není takový problém. Otázka zní proč.

Windows a iOS

V systému Windows nebo iOS je vykonávání kompletně předáváno aplikaci. Obsahuje-li taková aplikace škodlivý kód, nemůže s tím systém udělat v podstatě vůbec nic. Jediná bariéra existuje v podobě uživatelských oprávnění. Jenže většina současného malware se nesoustředí na zbytek systému, nýbrž pouze na data uživatele (viz ransomware),[1] která nejsou moc chráněna. Jistou ochranu jim ve Windows poskytuje systém MIC (Mandatory Integrity Control),[2] který však bohužel není zcela dokonalý. V systému iOS poskytuje ochranu (tj. odstínění aplikace od zbytku systému) tzv. sandboxing.[3] V obou systémech jsou zranitelnosti[5] řešeny aktualizacemi samotného systému, které jsou centrálně šířeny.

Android

A jak je tomu v Androidu? Trošku jinak. Ochrana je rozdělena mezi systém samotný a mezi Google cloud, resp. službu Google Play. Systém je od aplikace odstíněn pomocí sandoxingu a navíc pomocí Java Virtual Engine.[4] Druhá část ochrany je realizována tím, že Google Play poskytuje Androidu (od verze 4.2 z roku 2012) informace o škodlivém software (tzv. "Verify Apps"). Pokud Google zjistí, že v nějaké aplikaci je přítomen škodlivý kód, může instalaci aplikace zabránit nebo ji i na dálku z telefonu odinstalovat. Činnost tohoto ochranného subsystému lze vypnout v nastavení. Jako doplňující ochrana je zde výchozí možnost instalovat aplikace pouze z obchodu Google Play. Pokud uživatel chce nainstalovat aplikace z jiného zdroje (přímo z APK souboru), musí v nastavení povolit "Instalaci z nedůvěryhodných zdrojů".

Aktualizace systému nejsou v Androidu řešeny centrálně, nýbrž od verze 2.3 (Gingerbread, rok 2010) došlo k oddělení služeb systému od systému samotného a Google je aktualizuje samostatně (Obchod Play, Mapy, Hangouts, GMail atd). Není proto nutné aktualizovat celý systém, aby byly uživateli zpřístupněny nové služby a aplikacím nové API. Za běžných okolností tedy stačí aktualizovat jen postiženou část systému.

Jistý problém přinesla v roce 2015 chyba Stagefright.[6] Tato chyba postihla všechny uživatele Androidu a neexistovala proti ní žádná ochrana, protože napadení systému bylo možné pouhým přehráním multimediálního souboru. Od té doby vydává Google bezpečnostní aktualizace systému, které dodavatelé Androidu mohou integrovat do svých telefonů. Tyto opravy chyb jsou drobné, takže nenaruší přizpůsobení Androidu, které výrobce u svých telefonů dělá.

A jak to všechno v Androidu funguje dohromady? 

Ochrana v Androidu tedy funguje tak, že většina uživatelů používá aplikace z Google Play, které prošly bezpečnostním sítem Google. Kdo povolí instalaci z nedůvěryhodných zdrojů (např. z obchodů z kradenými aplikacemi, které jsou rozšířeny hlavně v Číně), ocitne se ve větším riziku. Ale stále ho při instalaci systém může varovat a při větším riziku instalaci prostě zablokovat. Teprve ti uživatelé, kteří vypnou "Verify Apps", se ocitnou úplně nechráněni. A takových je naštěstí velmi málo. Tím pádem jsou informace o stamiliónech postižených Androidů velmi, ale opravdu velmi nadnesené.

Zdroje:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ransomware
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandatory_Integrity_control
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Sandbox
[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Java_Virtual_Machine
[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Zranitelnost
[6] https://cs.wikipedia.org/wiki/Stagefright

Zdroj: http://m.androidcentral.com/why-android-malware-scares-are-almost-never-bad-they-seem

Microsoft sesazen z trůnu

V roce 2016 bude systém Windows na 11% prodaných zařízení (cca 260 miliónů). Kvůli trvalému poklesu prodejů PC v posledních několika letech sesadí firma Apple zřejmě v roce 2017 Microsoft z druhé pozice (první je Android).[1]

[1] http://businessworld.cz/infrastruktura/nadvlada-microsoftu-nad-applem-letos-skonci-13348

Nástup Windows 10 stále drhne

Původně jsem o tom chtěl psát v listopadu (viz odkazy pod článkem), ale téma je stále aktuální. Podle posledních čísel došlo přes vánoční svátky k o trochu rychlejšímu růstu podílu Windows 10 (předchozí měsíc jen 0.96%, nyní 1.89%), avšak pouze výrazně na úkor systému Windows 7 (pokles 3.21%). V lednu také Windows 10 překonaly v tržním podílu obstarožní Windows XP (tj. o 0.43%), tedy alespoň podle analýz společnosti http://www.netmarketshare.com.

Zdá se tedy, že pouze více lidí o delším volnu odkliklo přechod na novější verzi, avšak nedobrý trend nástupu Windows 10 i po dalších třech měsících zůstává. Křivka nástupu tržního podílu Windows 10 je totiž bohužel stále spíše saturační (tj. stav zpomalujícího se růstu). Microsoft by však spíše potřeboval, aby byla alespoň lineární (stálé tempo růstu) nebo dokonce exponenciální (zrychlující se navyšování podílu).

Trend tržního podílu desktopových systémů

Stále je vidět, že se neztenčuje podíl vysloužilých Windows XP, takže bych očekával, že Microsoft jako vzpruhu nedobrému trendu umožní aktualizaci zdarma na nejnovější verzi systému i uživatelům tohoto již dnes vysloužilého systému (podíl 11.42%). Zajímavé je, že Windows XP zaznamenaly v lednu nárůst o 0.5%, což znamená, že se firemní uživatelé po svátcích vrátili zpět na scénu. Tím pádem by na tom Microsoft nemusel až tolik tratit, protože firemní uživatelé (kterých je zřejmě dost) budou platit díky multilicencím tak jako tak.

Abych demonstroval, jak špatné to s nástupem Windows 10 je, připravil jsem z dat pro horní graf další vizualizaci, která na grafu níže demonstruje meziměsíční nárůst podílu Windows 10. První měsíc, kdy zareagovali nadšenci (early-adopters a též byli skokově započítáni účastníci programu Windows Insider), byl růst téměř 5%. Od září do prosince se růst pohyboval těsně kolem 1% za měsíc a stále se zmenšoval. Vzpruha, která přišla díky vánočním svátkům, je bohužel pouze měsíční přírůstek necelé 2%, čímž se tento nárůst nevyrovnal ani výše zmíněnému prvnímu měsíci po uvedení Windows 10 na trh. Hodnoty použité v grafu jsou po řadě 4.82, 1.42, 1.31, 1.06, 0.95 a 1.89:

Výsledky jsou tedy pro Microsoft jistě velmi znepokojivé... zejména když vnucování přechodu na Windows 10 má tendenci jasně opačnou a Microsoft i přesto dále přitvrzuje.[3][4][5][6]

Aktualizace 8.2.2016: Protože Microsoft zařadil aktualizaci na Windows 10 mezi doporučené aktualizace v systémech Windows 7 a 8, dojde tím logicky k nárůstu nových instalací Windows 10 na úkor zmíněných starších verzí a zároveň ke skokovému meziměsíčnímu tempu růstu. Jistě to není moc férové, ale bude zajímavé trend dále sledovat.

[1] http://www.zive.cz/clanky/windows-10-se-dari-ale-microsoft-edge-je-prusvih/sc-3-a-179962/default.aspx
[2] http://www.statista.com/chart/3864/windows-10-adoption/
[3] http://tech.ihned.cz/pocitace/c1-65121270-zajem-o-upgrade-na-windows-10-opada-microsoft-o-to-vic-tlaci-na-uzivatele
[4] http://www.root.cz/zpravicky/windows-10-je-od-vcera-doporucenym-updatem-pro-windows-7-a-8-1/
[5] http://technet.idnes.cz/microsoft-se-vam-pokusi-vnutit-windows-10-vime-jak-udrzet-starsi-verzi-1zk-/software.aspx?c=A160204_133420_software_nyv
[6] http://www.osnews.com/story/29068/Ready_or_not_here_comes_Windows_10

Microsoft Continuum: výsměch nebo budoucnost?

Microsoft Continuum v praxi

Už poněkolikáté jsem viděl článek, který řeší Microsoft Continuum a i tentokrát jsem si ho se zájmem přečetl.[1]

V posledním článku se autor rozplývá na designem "krabičky", nad čímž jsem se musel pousmát, protože mne po krátkém zamyšlení napadlo tohle:

1. Proč je to podobné počítači Mac Mini z roku 2005?
2. Proč do toho nejde telefon postavit (tj. stojánek)? Prý se dá mobil použít jako touchpad, což mi přijde nepohodlné a stojánek (se zabudovaným konektorem) bych uvítal.
3. Proč to neumí telefon nabíjet (tj. vyrobené jako multifunkční stojánek/nabíječka/adaptér na HDMI)?
4. Proč je to tak velké, když MHL se vejde do microUSB konektoru a umí konverzi na HDMI už hodně dlouho?
5. Proč to není vše řešeno bezdrátově?
6. Proč si k tomu musím koupit licenci Ofice365? To aby se zmenšila cílová skupina?
7. Co se stane, když mi u práce zazvoní telefon? (podle článků mobil po zapnutí displeje zhasne, takže nepůjde zřejmě zároveň telefonovat a "vyřizovat hovor zároveň s Continuum v akci")
8. Proč je to samostatný hardware a neumí to pro zobrazení použít třeba notebook (tj. čistě softwarové řešení)?
9. Proč to neumí bezdrátový DLNA, Miracast a/nebo Chromecast?
10. Co mám dělat na cestě (v autě), když to budu chtít použít? Kde seženu myš a monitor?
11. Proč to neumí Windows Embedded Automotive, Android Auto, CarPlay, MirrorLink?
12. Mohlo by to být koncipováno alespoň jako myš (třeba i se stojánkem či dokem), takže by v největší nouzi nebylo nutné shánět klávesnici (stačila by softwarová na obrazovce) - tohle je už ale trochu úlet, i když komplet v bezdrátové formě by to nemuselo být špatné a bylo by na stole o škatuli méně.

Kvůli výše uvedenému si neumím představit reálné nasazení doma ani ve firmě. Nebudu přece celý den natěšený, že po příchodu domů si honem připojím mobil k monitoru. Stejně tak když budu třeba v práci (nebo ve škole), tak přece nebudu z tašky rychle tahat mnoho zamotaných kabelů a všechno na stole sestavovat. Rychlejší přece bude vyndat notebook a otevřít ho. A popularita mobilů (tabletů) je taková přece proto, že je snadnější sáhnout po mobilu, než "otevřít notebook". Zařízení, které je mnohem komplikovanější na okamžitou potřebu, je pak ve větší nevýhodě, než notebooky (které to má nahradit).

Jediná cílová skupina, která mne napadá jsou techies (nadšenci) a pak cestovatelé, kteří nemají na 10" až 11" notebook/tablet/konvertible. Jenže to je ekonomický nesmysl. Continuum nezapadá ani do zbytku stáje Microsoftu, protože nemá aplikace, které by na něm fungovaly (editace fotek, videa, aplikace pro sociální sítě, mapy, sportovní aplikace atd). Tím to vypadá, že z velké firmy prostě "něco cool" vypadlo, jenže nikdo kdo by měl nějakou vizi, za kterou by celý Microsoft šel, to neřídí a je to jen další "nahodilost".

Celkově je tak na závěr bohužel nutné konstatovat, že Microsoft Continuum je nezvládnutý produkt. Není pro trh připraven ani realizačně ani funkčně (o potížích a nedostatku aplikací viz článek odkazovaný níže). Jedná se tedy o další z dlouhé řady produktů Microsoftu, který s největší pravděpodobností skončí na smetišti dějin... (například stejně jako již zmíněné Windows Embedded Automotive).

22.2.2016 Firmu HP napadlo udělat box jako stojánek. Gratuluji (viz můj bod č. 2). Když se to přemění na desktop, budou se desktopové aplikace streamovat z cloudu HP (to v seznamu nemám, ale RDP funguje i na Androidu).

[1] http://www.mobilmania.cz/clanky/microsoft-continuum-budoucnost-ci-slepa-ulice-test/sc-3-a-1333345/default.aspx

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Mac_mini
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Windows_Embedded_Automotive
[4] https://en.wikipedia.org/wiki/Android_Auto
[5] https://en.wikipedia.org/wiki/CarPlay
[6] https://en.wikipedia.org/wiki/MirrorLink