Lesk a bída Windows IoT na Raspberry Pi

Microsoft dal k dispozici Windows IoT pro Raspberry Pi 2. Tento systém má však k dokonalosti daleko. Hlavní nevýhodou je, že to vlastně ani systém není. Lze na něm sice spustit UWP aplikace (tzv. "Moderní aplikace", původně "Metro"), ale jen podobným způsobem jako na starých mobilních telefonech, tj. jen jednu aplikaci, která zabere celou obrazovku (tj. žádný multitasking). Další překážkou je, že vše je nutné naprogramovat, nelze použít žádné hotové komponenty, jako třeba v systému Raspbian (tj. WWW server s podporou PHP, SQL databázi MySQL/MariaDB, FTP server, vytvářet skripty v jazyce Python, Perl, v shellu Bash, spouštět úlohy periodicky pomocí démona cron atd). Systém také nemá žádné grafické prostředí (pouze aplikaci pro základní nastavení).

Dalšími velmi nepříjemnými nedostatky je absence akcelerace GPU, takže i pouhé zobrazení vyskakovacího menu může být trhané. Když někdo odpojí monitor, rozlišení se nastaví na implicitní hodnotu. Podpora kamery neexistuje. Bluetooth funguje jen na nízkých rychlostech. Při připojování externích zařízení (USB, GPIO) je pravděpodobné, že nebudou fungovat (chybějící ovladače)... Také nefunguje audio a kompozitní výstup.

Samostatným problémem jsou nefunkční aktualizace, které znamenají začít vše od nuly, což znemožňuje vytváření serózních nasazení kdekoliv v průmyslu, školství, zdravotnictví atp.[2]

Takže sice Microsoft něco pro Raspberry má, ale už nikoho moc nezajímá, jestli to vůbec půjde reálně používat.

Zdroje:
[1] https://developer.microsoft.com/en-us/windows/iot/docs/ReleaseNotesInsiderPreview
[2] https://channel9.msdn.com/Blogs/raw-tech/Manually-Updating-a-Raspberry-Pi-2-running-Windows-10-IoT-Core-to-the-1001058663-Update

Proč malware a zranitelnosti Androidu nevadí

Dost často se objevují bombastické zprávy, jak jsou milióny, někdy i stamilióny Android zařízení ohroženy. Přesto to obvykle není takový problém. Otázka zní proč.

Windows a iOS

V systému Windows nebo iOS je vykonávání kompletně předáváno aplikaci. Obsahuje-li taková aplikace škodlivý kód, nemůže s tím systém udělat v podstatě vůbec nic. Jediná bariéra existuje v podobě uživatelských oprávnění. Jenže většina současného malware se nesoustředí na zbytek systému, nýbrž pouze na data uživatele (viz ransomware),[1] která nejsou moc chráněna. Jistou ochranu jim ve Windows poskytuje systém MIC (Mandatory Integrity Control),[2] který však bohužel není zcela dokonalý. V systému iOS poskytuje ochranu (tj. odstínění aplikace od zbytku systému) tzv. sandboxing.[3] V obou systémech jsou zranitelnosti[5] řešeny aktualizacemi samotného systému, které jsou centrálně šířeny.

Android

A jak je tomu v Androidu? Trošku jinak. Ochrana je rozdělena mezi systém samotný a mezi Google cloud, resp. službu Google Play. Systém je od aplikace odstíněn pomocí sandoxingu a navíc pomocí Java Virtual Engine.[4] Druhá část ochrany je realizována tím, že Google Play poskytuje Androidu (od verze 4.2 z roku 2012) informace o škodlivém software (tzv. "Verify Apps"). Pokud Google zjistí, že v nějaké aplikaci je přítomen škodlivý kód, může instalaci aplikace zabránit nebo ji i na dálku z telefonu odinstalovat. Činnost tohoto ochranného subsystému lze vypnout v nastavení. Jako doplňující ochrana je zde výchozí možnost instalovat aplikace pouze z obchodu Google Play. Pokud uživatel chce nainstalovat aplikace z jiného zdroje (přímo z APK souboru), musí v nastavení povolit "Instalaci z nedůvěryhodných zdrojů".

Aktualizace systému nejsou v Androidu řešeny centrálně, nýbrž od verze 2.3 (Gingerbread, rok 2010) došlo k oddělení služeb systému od systému samotného a Google je aktualizuje samostatně (Obchod Play, Mapy, Hangouts, GMail atd). Není proto nutné aktualizovat celý systém, aby byly uživateli zpřístupněny nové služby a aplikacím nové API. Za běžných okolností tedy stačí aktualizovat jen postiženou část systému.

Jistý problém přinesla v roce 2015 chyba Stagefright.[6] Tato chyba postihla všechny uživatele Androidu a neexistovala proti ní žádná ochrana, protože napadení systému bylo možné pouhým přehráním multimediálního souboru. Od té doby vydává Google bezpečnostní aktualizace systému, které dodavatelé Androidu mohou integrovat do svých telefonů. Tyto opravy chyb jsou drobné, takže nenaruší přizpůsobení Androidu, které výrobce u svých telefonů dělá.

A jak to všechno v Androidu funguje dohromady? 

Ochrana v Androidu tedy funguje tak, že většina uživatelů používá aplikace z Google Play, které prošly bezpečnostním sítem Google. Kdo povolí instalaci z nedůvěryhodných zdrojů (např. z obchodů z kradenými aplikacemi, které jsou rozšířeny hlavně v Číně), ocitne se ve větším riziku. Ale stále ho při instalaci systém může varovat a při větším riziku instalaci prostě zablokovat. Teprve ti uživatelé, kteří vypnou "Verify Apps", se ocitnou úplně nechráněni. A takových je naštěstí velmi málo. Tím pádem jsou informace o stamiliónech postižených Androidů velmi, ale opravdu velmi nadnesené.

Zdroje:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ransomware
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandatory_Integrity_control
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Sandbox
[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Java_Virtual_Machine
[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Zranitelnost
[6] https://cs.wikipedia.org/wiki/Stagefright

Zdroj: http://m.androidcentral.com/why-android-malware-scares-are-almost-never-bad-they-seem

Microsoft sesazen z trůnu

V roce 2016 bude systém Windows na 11% prodaných zařízení (cca 260 miliónů). Kvůli trvalému poklesu prodejů PC v posledních několika letech sesadí firma Apple zřejmě v roce 2017 Microsoft z druhé pozice (první je Android).[1]

[1] http://businessworld.cz/infrastruktura/nadvlada-microsoftu-nad-applem-letos-skonci-13348

Nástup Windows 10 stále drhne

Původně jsem o tom chtěl psát v listopadu (viz odkazy pod článkem), ale téma je stále aktuální. Podle posledních čísel došlo přes vánoční svátky k o trochu rychlejšímu růstu podílu Windows 10 (předchozí měsíc jen 0.96%, nyní 1.89%), avšak pouze výrazně na úkor systému Windows 7 (pokles 3.21%). V lednu také Windows 10 překonaly v tržním podílu obstarožní Windows XP (tj. o 0.43%), tedy alespoň podle analýz společnosti http://www.netmarketshare.com.

Zdá se tedy, že pouze více lidí o delším volnu odkliklo přechod na novější verzi, avšak nedobrý trend nástupu Windows 10 i po dalších třech měsících zůstává. Křivka nástupu tržního podílu Windows 10 je totiž bohužel stále spíše saturační (tj. stav zpomalujícího se růstu). Microsoft by však spíše potřeboval, aby byla alespoň lineární (stálé tempo růstu) nebo dokonce exponenciální (zrychlující se navyšování podílu).

Trend tržního podílu desktopových systémů

Stále je vidět, že se neztenčuje podíl vysloužilých Windows XP, takže bych očekával, že Microsoft jako vzpruhu nedobrému trendu umožní aktualizaci zdarma na nejnovější verzi systému i uživatelům tohoto již dnes vysloužilého systému (podíl 11.42%). Zajímavé je, že Windows XP zaznamenaly v lednu nárůst o 0.5%, což znamená, že se firemní uživatelé po svátcích vrátili zpět na scénu. Tím pádem by na tom Microsoft nemusel až tolik tratit, protože firemní uživatelé (kterých je zřejmě dost) budou platit díky multilicencím tak jako tak.

Abych demonstroval, jak špatné to s nástupem Windows 10 je, připravil jsem z dat pro horní graf další vizualizaci, která na grafu níže demonstruje meziměsíční nárůst podílu Windows 10. První měsíc, kdy zareagovali nadšenci (early-adopters a též byli skokově započítáni účastníci programu Windows Insider), byl růst téměř 5%. Od září do prosince se růst pohyboval těsně kolem 1% za měsíc a stále se zmenšoval. Vzpruha, která přišla díky vánočním svátkům, je bohužel pouze měsíční přírůstek necelé 2%, čímž se tento nárůst nevyrovnal ani výše zmíněnému prvnímu měsíci po uvedení Windows 10 na trh. Hodnoty použité v grafu jsou po řadě 4.82, 1.42, 1.31, 1.06, 0.95 a 1.89:

Výsledky jsou tedy pro Microsoft jistě velmi znepokojivé... zejména když vnucování přechodu na Windows 10 má tendenci jasně opačnou a Microsoft i přesto dále přitvrzuje.[3][4][5][6]

Aktualizace 8.2.2016: Protože Microsoft zařadil aktualizaci na Windows 10 mezi doporučené aktualizace v systémech Windows 7 a 8, dojde tím logicky k nárůstu nových instalací Windows 10 na úkor zmíněných starších verzí a zároveň ke skokovému meziměsíčnímu tempu růstu. Jistě to není moc férové, ale bude zajímavé trend dále sledovat.

[1] http://www.zive.cz/clanky/windows-10-se-dari-ale-microsoft-edge-je-prusvih/sc-3-a-179962/default.aspx
[2] http://www.statista.com/chart/3864/windows-10-adoption/
[3] http://tech.ihned.cz/pocitace/c1-65121270-zajem-o-upgrade-na-windows-10-opada-microsoft-o-to-vic-tlaci-na-uzivatele
[4] http://www.root.cz/zpravicky/windows-10-je-od-vcera-doporucenym-updatem-pro-windows-7-a-8-1/
[5] http://technet.idnes.cz/microsoft-se-vam-pokusi-vnutit-windows-10-vime-jak-udrzet-starsi-verzi-1zk-/software.aspx?c=A160204_133420_software_nyv
[6] http://www.osnews.com/story/29068/Ready_or_not_here_comes_Windows_10

Microsoft Continuum: výsměch nebo budoucnost?

Microsoft Continuum v praxi

Už poněkolikáté jsem viděl článek, který řeší Microsoft Continuum a i tentokrát jsem si ho se zájmem přečetl.[1]

V posledním článku se autor rozplývá na designem "krabičky", nad čímž jsem se musel pousmát, protože mne po krátkém zamyšlení napadlo tohle:

1. Proč je to podobné počítači Mac Mini z roku 2005?
2. Proč do toho nejde telefon postavit (tj. stojánek)? Prý se dá mobil použít jako touchpad, což mi přijde nepohodlné a stojánek (se zabudovaným konektorem) bych uvítal.
3. Proč to neumí telefon nabíjet (tj. vyrobené jako multifunkční stojánek/nabíječka/adaptér na HDMI)?
4. Proč je to tak velké, když MHL se vejde do microUSB konektoru a umí konverzi na HDMI už hodně dlouho?
5. Proč to není vše řešeno bezdrátově?
6. Proč si k tomu musím koupit licenci Ofice365? To aby se zmenšila cílová skupina?
7. Co se stane, když mi u práce zazvoní telefon? (podle článků mobil po zapnutí displeje zhasne, takže nepůjde zřejmě zároveň telefonovat a "vyřizovat hovor zároveň s Continuum v akci")
8. Proč je to samostatný hardware a neumí to pro zobrazení použít třeba notebook (tj. čistě softwarové řešení)?
9. Proč to neumí bezdrátový DLNA, Miracast a/nebo Chromecast?
10. Co mám dělat na cestě (v autě), když to budu chtít použít? Kde seženu myš a monitor?
11. Proč to neumí Windows Embedded Automotive, Android Auto, CarPlay, MirrorLink?
12. Mohlo by to být koncipováno alespoň jako myš (třeba i se stojánkem či dokem), takže by v největší nouzi nebylo nutné shánět klávesnici (stačila by softwarová na obrazovce) - tohle je už ale trochu úlet, i když komplet v bezdrátové formě by to nemuselo být špatné a bylo by na stole o škatuli méně.

Kvůli výše uvedenému si neumím představit reálné nasazení doma ani ve firmě. Nebudu přece celý den natěšený, že po příchodu domů si honem připojím mobil k monitoru. Stejně tak když budu třeba v práci (nebo ve škole), tak přece nebudu z tašky rychle tahat mnoho zamotaných kabelů a všechno na stole sestavovat. Rychlejší přece bude vyndat notebook a otevřít ho. A popularita mobilů (tabletů) je taková přece proto, že je snadnější sáhnout po mobilu, než "otevřít notebook". Zařízení, které je mnohem komplikovanější na okamžitou potřebu, je pak ve větší nevýhodě, než notebooky (které to má nahradit).

Jediná cílová skupina, která mne napadá jsou techies (nadšenci) a pak cestovatelé, kteří nemají na 10" až 11" notebook/tablet/konvertible. Jenže to je ekonomický nesmysl. Continuum nezapadá ani do zbytku stáje Microsoftu, protože nemá aplikace, které by na něm fungovaly (editace fotek, videa, aplikace pro sociální sítě, mapy, sportovní aplikace atd). Tím to vypadá, že z velké firmy prostě "něco cool" vypadlo, jenže nikdo kdo by měl nějakou vizi, za kterou by celý Microsoft šel, to neřídí a je to jen další "nahodilost".

Celkově je tak na závěr bohužel nutné konstatovat, že Microsoft Continuum je nezvládnutý produkt. Není pro trh připraven ani realizačně ani funkčně (o potížích a nedostatku aplikací viz článek odkazovaný níže). Jedná se tedy o další z dlouhé řady produktů Microsoftu, který s největší pravděpodobností skončí na smetišti dějin... (například stejně jako již zmíněné Windows Embedded Automotive).

22.2.2016 Firmu HP napadlo udělat box jako stojánek. Gratuluji (viz můj bod č. 2). Když se to přemění na desktop, budou se desktopové aplikace streamovat z cloudu HP (to v seznamu nemám, ale RDP funguje i na Androidu).

[1] http://www.mobilmania.cz/clanky/microsoft-continuum-budoucnost-ci-slepa-ulice-test/sc-3-a-1333345/default.aspx

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Mac_mini
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Windows_Embedded_Automotive
[4] https://en.wikipedia.org/wiki/Android_Auto
[5] https://en.wikipedia.org/wiki/CarPlay
[6] https://en.wikipedia.org/wiki/MirrorLink

Ubuntu na stanicích v učebně (Lubuntu, Xubuntu)

Pokouším se na stanicích v počítačové učebně provozovat Ubuntu. Další text je souhrnem zkušeností, potíží a různých řešení, se kterými jsem se setkal. Můj hlavní zájem je v distribucích RHEL/CentOS (na serverech) a Fedora (na desktopu a notebooku), takže distribuce Ubuntu je pro mne zatím země neznámá bez prošlapaných cestiček. Proto průběžně vzniká i tento příspěvek. Uvítám komentáře pod článkem.

Příprava

Na počítačích ve třídě mám zatím Xubuntu (s grafickým prostředím Xfce), ale na testovacím počítači zkouším i Lubuntu (s grafickým prostředím LXDE). Pořád je to stejná distribuce (Ubuntu), avšak po instalaci klonu je (téměř) vše připraveno pro zvolené desktopové prostředí bez toho, aby to musel uživatel dělat ručně a odebírat součásti, které pro zvolené prostředí nepotřebuje.

Instalace a klonování stanic

Instalace je jednoduchá, prostě strčíte do DVD mechaniky médium s vypálenou distribucí a je to. Instalovat takhle celou učebnu je však pěkná pakárna. Takže je vhodnější udělat si vzorovou stanici a tu pak nějakým způsobem nakopírovat na všechny stanice. Osvědčil se mi nástroj FOG Project, který vytváření obrazů, instalaci na stanici umí řešit automaticky a vše se ovládá přes jeho vlastní webové rozhraní. A v případě Windows (včetně poslední verze Windows 10) i některé další kroky (přejmenování stanice, vstup do domény).

Konfigurace

Pro jednoduché používání studenty je vhodné některé věci předem připravit. První věc je výběr vhodných programů, které budou nainstalovány nebo naopak odstraněny. 

Doplňující programy a balíčky

Pro studenty je vhodné na stanici mít tyto programy:

LibreOffice - kancelářská sada
Chrome, Firefox - webové prohlížeče
Flash Player - pro prohlížeč Firefox je potřeba mít Flash zvlášť
Adobe Reader - pro zobrazování komplikovanějších PDF souborů (formulářů)

Instalace základních TrueType fontů od firmy Microsoft:

apt-get -y install ttf-mscorefonts-installer

Odebrané programy a balíčky

Některé programy jsou na stanicích nežádoucí, například:

Odebrání programu AbiWord, který je až příliš jednoduchým editorem a při poklepání na soubor má implicitně přednost před programem LibreOffice Writer, což je nežádoucí:

apt-get -y purge abiword abiword-common libabiword-3.0

Ze systému je také vhodné odstranit nežádoucí fonty (asijské, arabské).

Automatické aktualizace

Je nevhodné, aby studentům vyskakovalo nějaké okno, ve kterém by potvrzovali instalaci aktualizací. Jednak nevědí, co si o tom mají myslet (v okně je příliš mnoho informací) a jednak mají ze systému Windows zkušenost, že aktualizace se nevyplatí instalovat (mohou nastat potíže, počítač se bude muset restartovat, počítač se zpomalí, začne hlásit nelegálnost instalace a podobně). V učebně se 16 počítači, kde se střídají čtyři třídy (tj. přes 100 studentů) se mne za jedno celé pololetí na aktualizace zeptala jen jedna dívka. Ostatní studenti prostě okno zavřeli a na nic se neptali.

Systém Ubuntu a jeho nástroje nejsou připraveny na to, že by aktualizace měly běžet na pozadí, spouštět se ze skriptů či z Parallel shellu (pssh),[3][4] takže změna konfigurace na více stanicích není triviální (protože je nutný zásah uživatele v interaktivních otázkách) a jednoznačný (otázka při nastavení je jen ano/ne, i když by bylo potřeba rozhodnou o tom, zda se mají instalovat na pozadí jen bezpečnostní aktualizace nebo všechny aktualizace).[1]

dpkg-reconfigure --priority=low unattended-upgrades

Ruční aktualizace

Ruční aktualizace se skládají ze několika příkazů:[2]

apt-get update
apt-get -y dist-upgrade
apt-get -y autoremove
apt-get -y clean

[1] https://help.ubuntu.com/community/AutomaticSecurityUpdates

[2] https://help.ubuntu.com/community/AptGet/Howto
[3] http://www.theether.org/pssh/
[4] https://code.google.com/p/parallel-ssh/

Článek bude možná později aktualizován.

Přechod z 32bitových Windows na 64bitové

Microsoft umožňuje změnu systému Windows 10 z 32bitového na 64bitový i opačně, avšak jen v podobě čisté instalace. Aktualizace (resp. upgrade) nefunguje. Pokud máte na počítači starší Windows (7, 8 nebo 8.1), nejprve využijte možnosti bezplatného upgrade na Windows 10. Váš systém poté bude sice novější, ale zatím stále 32bitový. Následně se ujistěte, že po upgrade je nový systém Windows 10 aktivován (máte platnou licenci). Poté si zazálohujte všechna data a stáhněte si 64bitový instalační ISO systému Windows 10 ze stránek Microsoftu. Systém přeinstalujte a licenční číslo během instalace nevyplňujte. Po dokončení instalace a připojení k Internetu dojde k automatické aktivaci 64bitové verze Windows 10.

1. Původní Windows 7 Home

Před přechodem na 64bitové Windows je potřeba nejprve zjistit, zda procesor počítače vůbec 64bitový režim podporuje a jestli je systém aktivovaný (viz v 1. obrázku při jeho dolním okraji). Pokud aktivovaný je, dojde po spuštění nově nainstalovaného systému Windows 10 k automatické aktivaci, což je nejjednodušší postup.

V Ovládacích panelech 32bitové verze Windows 7 bohužel chybí informace o tom, zda procesor podporuje 64bitový režim. Pomůže nám program CPU-Z, ve kterém podporu 64bitového režimu oznamuje v řádku "Instructions" buď text EM64T (procesory Intel) nebo x86-64 (procesory AMD), což lze vidět na druhém obrázku (viz červený kroužek).

2. Procesor je 64bitový

Pokud procesor v počítači 64bitový režim podporuje, zazálohujte si nejprve všechna důležitá data mimo počítač (na externí disk, USB Flash disk, Google Drive, One Drive a podobně)!

3. Upgrade na Windows 10

Nejprve ne potřeba provést aktualizaci na Windows 10, kterou zatím firma Microsoft nabízí zdarma. V nejjednodušším případě jen vyberte nabídku, která se vám v pravém dolním rohu plochy zobrazí (viz 3. obrázek). Pokud se vám nabídka nezobrazuje, je možné stáhnout si 32bitovou verzi Windows 10 ze stránek firmy Microsoft v podobě ISO souboru a ten buď vypálit na DVD nebo zapsat na USB Flash disk. Z tohoto média je pak možné instalaci zahájit přímo ze stávajícího 32bitového systému Windows 7 (nebo 8 či 8.1). Již při této aktualizaci je možné nainstalovat rovnou čistý systém (operace proběhne rychleji), protože v dalším kroku stejně bude čistá instalace nutná.

4. Aktivované Windows 10

Po provedení aktualizace na 32bitový systém Windows 10 se ujistěte, že došlo k aktivaci systému (viz 4. obrázek).

Poté je potřeba si stáhnout ISO obraz s aktuální instalací 64bitových Windows 10 (je volně ke stažení). Stažený ISO obraz buď vypálíme na DVD nebo zapíšeme na USB Flash disk. Bohužel není možné 64bitovou instalaci spustit ze 32bitového systému Windows (obraz neobsahuje 32bitový aktualizační program, takže médium nelze "spustit", viz 5. obrázek).

5. Nelze spustit 64bitovou aplikaci

Proto je nutné počítač restartovat a při startu zvolit start z DVD nebo USB (tj. z vytvořeného instalačního média). Většinou je možné při startu stisknout klávesu F12 (nebo jinou) a z menu si vybrat správnou položku. Tento krok je u každého počítače jiný, protože záleží na výrobci BIOSu (resp. základní desky počítače).

6. Nabídka pro Upgrade

Po startu instalačního programu vyberte Instalovat. Instalační program pak nabízí možnost Upgrade (viz 6. obrázek) tím, že bude instalace spuštěna ze systému Windows, ale to bohužel při přechodu z 32bitového systému na 64bitový nefunguje (viz předchozí 5. obrázek).

7. Požadavek na sériové číslo

Sériové číslo instalace Windows, které je požadováno na další obrazovce (viz 7. obrázek), nevkládejte a klepněte myší v dolní části okna na "Nemám kód Product Key" (na obrázku je zakroužkováno). K aktivaci Windows dojde automaticky po dokončení instalace a připojení k Internetu na základě toho, že byla aktivována předchozí instalace 32bitových Windows, na které jsme upgradovali výše.

7. Instalace se zachováním dat

Pokud chcete úplně čistou instalaci, vyberte dále "Vlastní instalace" (viz 7. obrázek), která umožňuje smazat existující oddíly nebo určit oddíl, na který se mají Windows nainstalovat.

8. Mazání oddílů

Na 8. obrázku je vidět dialog, na kterém jsou zobrazeny oddíly (partition) z předchozí instalace. Jsou na ní vidět oddíly, které vznikly při instalaci u výrobce počítače, které slouží pro obnovení systému. Při přechodu na Windows 10 už tento systém skrytého oddílu, kde je připravena instalace Windows, již nepoužívá a zmíněný oddíl by jen zabíral na disku místo (stejně z něj Windows 10 nelze obnovit, protože obsahuje starší verzi Wndows a navíc se chystáme na instalaci nekompatibilní 64bitové verze). Oddíly proto po jednom smažte, jak je na 7. obrázku naznačeno.

9. Prázdný disk bez oddílů

Na prázdném disku (viz 9. obrázek) pak klikněte na tlačítko "Další", čím dojde k automatickému vytvoření nových oddílů a čisté instalaci naší 64bitové verze Windows 10.

Výše popsaný postup jsem vyzkoušel při přechodu z 32bitové verze Windows 7 Home na 64bitové Windows 10 Home (včetně úspěšné automatické aktivace nového systému, tj. včetně mezikroku s 32bitovými Windows 10). Počítač byl z bazaru, byl na něm štítek s licencí pro Windows XP a druhý štítek s "Windows 7 Home Prem for Refurb PCs" (označení "for Refurbished PC" označuje oficiální a legální systém dodávaný s bazarovými počítači).

Zdroj: http://www.howtogeek.com/228042/how-to-switch-from-32-bit-windows-10-to-64-bit-windows-10/